Druhá strana mince

26. února 2006 v 16:44 | Peeta |  Povídky
Poznámka autora: Tak tohle je takový můj pokus o napsání vlastní povídky. Zatím jen začátek, protože jak se znám, tak to bude dost dlouhý. Prosím buďte shovívaví ;-) protože je to opravdu poprvé, co něco takového píšu. Taky please jestli budete mít JAKOUKOLIV připomínku, ať už kritickou či kladnou, napište mi to do komentářů, budu vám moc vděčná! Upozorňuji, že autorská práva na všechny postavy (Imhotep, Anck-su-Namun, Evelyn, atd.) kromě mých vlastních (Kate J., Abdul H., Andrew, Mohammed H., a další )patří společnosti Universal Pictures, a historické postavy, které tady časem hodlám použít, patří samy sobě :)
A ještě musím moc poděkovat Míše za to, že mě přesvědčila veřejně přiznat autorství :-D a za její skvělý nápady!
Tak to bude asi všechno. Kdybych na něco zapomněla, dejte vědět. :) Dík. Peeta
..............................................................................................................
'Four o'clock in the morning
Carried away by a moonlight shadow
I watched your vision forming
Carried away by a moonlight shadow
Stars move slowly in the silvery night
Far away on the other side
"Will you come to talk to me this night?"
Shrnutí děje
Píše se rok 2001. Do Egypta přijíždí devatenáctiletá Kate Jeffersonová, aby u svého strýce začala pracovat jako průvodkyně v karnackém chrámovém komplexu. Ovšem brzy se začnou dít věci...Kate začíná mít podivné sny, vidiny za bílého dne a k tomu se přidává záhadný noční návštěvník. A aby toho nebylo málo, Kate díky svému tajemnému milenci a své zvědavosti a houževnatosti přichází na kloub nejen podezřelým spiknutím ze strany svého strýce, který k jejímu překvapení patří k pouštnímu kmeni Med-Jaiů, ale i záhadě a podvodu starém přes tři tisíce let...
---------------------------------------------------------------------------------------------------
ÚVOD
*Théby,Egypt, 1290 př. n. l.*
Pozdní noc. Noc plná událostí, vášně, zrady, smrti, života. Do princeznina pokoje vešla postava, jíž nebylo vidět do tváře. Zpoza závěsu náhle vykročila nejstarší faraonova dcera, oblečená v bílých poloprůsvitných šatech a zdobená náramky.
"Dokonáno?"zeptala se
"Dokonáno, Nefertiri. Oba. Podle plánu. Už o tom ví i Ramesse. Korunovace proběhne pozítří," odpověděl příchozí. Světla pochodní se lehce zakmitala, když se ti dva objali a políbili.
--------------------------------------------------------------------------------------
1. KAPITOLA
vlakové nádraží Luxor, Egypt, 2001 našeho letopočtu
Jen ty jsi ta, kdo svůj svět vidí,
kdo miluje, nebo nenávidí.
Tak sama si vyber, kam patříš.
Napij se, sestro, napij se z číše,
zastav čas a poslouchej tiše.
Chtěj a jednou cestu spatříš.
Kate seděla na svém zavazadle, před okamžikem vyloženém z přeplněného vagónu. Celé tělo ji bolelo z neustálého drncání železničních pražců, měla opuchlé oči a bolela ji hlava z nevyspání. Cesta z Londýna do Káhiry nebyla žádná oddychovka - tak tak stihla letadlo a když se konečně usadila na svém sedadle, zjistila, že jeden z kufrů nechala na letišti v Dusenburgu. No, nevadí, to nějak zvládne. Ano, zvládne to bez poloviny svých věcí, fénu na vlasy, baterky, nabíječky na mobil a discmana s hromadou CD, pomyslela si kysele. Úžasné. Prostě úžasné. A aby toho nebylo málo, letadlo kvůli poruše muselo nouzově přistát v Madridu, než se motor laskavě rozhodl spolupracovat a s 45minutovým spožděním je dopravit do hlavního města Egyptské Arabské republiky.
Poté ještě musela absolvovat transport do Luxoru 'mírně přecpaným' vlakem. Většinu cesty trávila tím, že odháněla opelichanou, dotěrnou slepici, které se bůhvíproč zalíbily zrovna její tkaničky u bot. Zapřísahala se, že příště se bude spoléhat na pantofle, nebo na suchý zip. Dokonce i v 21. století bylo totiž na Středním východě běžné, že zvířata cestovala v jednom kupé spolu s lidmi. Kate byla v Egyptě naposledy v patnácti letech, tak by snad mohla vědět, co ji tu může potkat, ne?
Avšak když tady tak dřepěla na zpola naplněné cestovní tašce (většinu svých věcí totiž měla jako naschvál v té, kterou si zapomněla v Londýně), vrátily se jí vzpomínky na její dětství, často trávené tady. Radostné švitoření vítajících se rodinných příslušníků, zástupy přeřvávajících se turistů všech možných národností, příšerná hudba rozhlasových stanic, vzdálenné hýkání osla, hlas křičící cosi v arabštině...to vše ji vrátilo do doby, kdy se svými rodiči a starší sestrou Liou (zdrobnělina jména Amelia, což se Kate líbilo daleko více, než její vlastní jméno Katherine - to jí přišlo příliš tvrdé a obyčejné) trávili tři měsíce hlavních prázdnin u jejich strýce, správce chrámového komplexu Karnak nedaleko Luxoru.
Ovšem s jeho pomocí při tahání zavazadel, natožpak s tím, že by jí přišel naproti na nádraží, rozhodně počítat nemohla. Razil totiž heslo, že člověk si má vždy poradit sám, a když to nezvládne, tak na to prostě nemá. Kate to věděla, tudíž si nedělala žádné iluze, že by sem svou milovanou neteřinku přišel osobně přivítat. Když se s povzdechem zvedla a uchopila držadlo své mírně opotřebované cestovní tašky s třásněmi a nápisem 'Happy Hawaii', došlo jí, že je to poprvé, co se bude muset skutečně postarat sama o sebe a rozhodovat si o svém životě sama. Dosud totiž bydlela u rodičů, a samotnou jí překvapil její spontánní nápad odjet sem na dlouhodobější brigádu. Doufala, že si vydělá nějaké peníze, tři měsíce si bude užívat na sluníčku -- počkat, neměla náhodou opalovací krémy v té druhé tašce?! -- , najde si nové přátele a získá spoustu, spoustu nových zkušeností a zážitků. To byla její představa. Ovšem, jak si pomyslela, uvidí se, jaká bude realita.
Zaplašila chmurné myšlenky a s tím vědomím se znovu dostavila i ohromná radost ze života, že je tady, v Egyptě, v rodné zemi své matky, a jakoby ji i rozlámaná záda pomalu přestávala bolet. Rozhodně si přes rameno přehodila batoh, do druhé ruky vzala zavazadlo a hbitě si razila cestu mezi turisty a pouličními obchodníky prodávajícími mizerně provedené repliky dřevěných skarabeů. Zrovna jeden takový se jí ale připletl do cesty tak nešikovně, že nic nemohlo zabránit jejich vzájemné srážce. *PRÁSK!*, a už se suvenýry, včetně Kate a toho nešťastníka, válely po zemi, vydané na milost a nemilost procházejícím lidem, motorkám a velbloudům. Kate rychle zazmatkovala, a okamžitě se začala omlouvat a sbírat je z rozpáleného chodníku. Rychle je podala obchodníkovi, postaršímu ušmudlanému vrásčitému chlapíkovi, který se na ni překvapivě místo zuřivého nadávání v arabštině, které očekávala, usmál téměř bezzubými dásněmi. Kate cítila vinu za to, jakou škodu by mu mohla způsobit, a rozhodla se, že by si u něj měla na omluvu něco koupit. Prodával různé suvenýry - již zmiňované skaraby, anchy, různé amulety, přívěšky a pohlednice, prostě klasické zboží pro chtivé turisty, pomyslela si. Kate se rozhodla pro přívěsek se skarabem za 5 dolarů, avšak když chtěla zaplatit, stařík se pouze znovu usmál, zavrtěl hlavou, zašátral v krabici u bot, kterou měl u sebe, a vytáhl z ní zlatý náhrdelník, překvapivý u pouličního prodavače tohoto typu. Kate zůstala jen překvapeně zírat, když jí ho vnutil do dlaně, a než se stačila vzpamatovat, zmizel v davu lidí.
Kate tam tak zkoprněle stála, a udiveně zírala na ten nečekaný dárek. Byl to podle jejího laického odhadu velmi cenný zlatý náhrdelník, který k jejímu překvapení vypadal téměř starověce. Byl tvořený zlatými a obsidiánovými korálky, a houpal se na něm jakýsi amulet s Horovým okem, který měl po každé straně vyrytého skarabea. Proč jí ho jen dával?
Sama pro sebe se usmála, pokrčila rameny, a pověsila si ho na krk, přičemž si lehce rozcuchala své lesklé, kaštanové dlouhé vlasy, stáčející se do neposedných prstýnků. Její pobyt v Egyptě tedy rozhodně nemohl začít lépe, pomyslela si optimisticky, když si znovu přehodila zavazadla přes rameno a zamířila do fronty na taxíky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která z postav filmů Mumie 1 a 2 vám byla nejsympatičtější?

Evelyn Carnahanová 18.8% (603)
Rick O'Connell 12.5% (403)
Imhotep 41.3% (1329)
Anck-su-Namun 15.4% (496)
Jonathan Carnahan 4.3% (138)
Ardeth Bay 7.7% (246)

Komentáře

1 meela meela | Web | 13. března 2006 v 15:29 | Reagovat

ahoj, máš pěkné stránky. A taky pěkné příběhy:-) já založila blog o egyptě tak doufám že se tam najde místo i pro filmy mumie1 a 2.

2 Laivindie Laivindie | Web | 10. dubna 2007 v 18:41 | Reagovat

JJ,tohle je taky dobrá povídka... :-)

3 Peeta Peeta | E-mail | 10. dubna 2007 v 20:48 | Reagovat

možná, ale chci jí upravit, páč jsem jí psala v době svojí velké naivity...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama