Meela's Story - Meelin příběh: 5. kapitola

14. února 2006 v 20:33 | Peeta |  Povídky
*************************************
"I am your dream tonight,
The one that you can't fight
The stars are clear and bright
And I will dance for you all night."
Meela zírala skrze tmu na nyní nebarevný strop pokoje. Ve stropě byla štěrbina, ale vzhledem k jen výjimečným dešťům ani nijak nevadila. Zdi byly tenké; mohla slyšet Kurátorovo chrápání z vedlejší místnosti. Její postel byla dost pohodlná, to musela uznat. Nebyl tu důvod, proč by nemohla usnout. Ale její mysl byla zcela vzhůru, v rozporu s jejím vysíleným tělem.
Přetočila se a zabořila obličej do polštáře. Možná by tím mohla udusit ten nepokoj ve své mysli. Ale ne, jediné co se stalo bylo, že si odřízla vlastní zásobování kyslíkem, a zatuchlý zápach polštáře způsobil, že se rozkýchala. Přetočila se zpět na záda a vydala hluboký povzdech, který měl vyjádřit odpor k celému světu, včetně sebe samé.
Neusne. To bylo zřejmé.
Rozsvítila lampičku na nočním stolku. Dala se docela dobře používat, poté co musela sehnat funkční žárovku. Když se tma rozplynula, šerednost pokoje se stala znovu zřejmou. To nepomáhalo.
Udržujíc si mysl záměrně čistou, se začala znovu oblékat. Kdyby přestala, aby sama se sebou prokonzultovala co to vlastně dělá, neudělala by to. Její unavené prsty selhaly při zapínání uzávěru náhrdelníku, a tak ho nechala na stole. Nemotorně nacpala svoji levou nohu do boty a narazila do dveří. Nebyl v nich ani pořádný zámek, takže je svou vahou jednoduše rozrazila a spadla do chodby, kde se zastavila až o stěnu. Chodba byla v tuto noční hodinu prázdná. Ulice byla rovněž jako neobydlená.
To se také zdálo tak známé... v noci se tiše vykradla z domu, a šla směrem k Osiridovu chrámu... úsměv se jí vytratil z tváře. Tentokrát tam na ni Imhotep čekat nebude.
Chrám byl opuštěný. Turisté se již dávno vrátili do svých hotelů. Dokonce i kapsáři a opilci byli bůhvíkde. Vysoké sloupy se rýsovaly proti jasné noční obloze, která byla v jejích očích náhle plná staroegyptských souhvězdí. Mimo doslech hudby z nočního klubu hýkání osla dole v ulici, všechno co slyšela byl zvuk jejích obutých nohou na kamení.
Jako náměsíčná, se stáčela mezi sloupy a prázdnými, drobícími se chodbami k Imhotepovým pokojům. Netrápila se přemýšlením, jak je možné, že znala cestu. Dveře se již dávno rozpadly, a zanechaly jen prázdný vchod. Hvězdy pomžikávaly skrze díru tam, kde měl být strop. Jenom červený sametový provaz ji zastavil od vstupu do temné místnosti. Jednoduše ho odendala, a opatrně vešla do stínů.
"Imhotepe?" zeptala se tiše, aniž by očekávala odpověď. Žádnou nedostala.
Zaplavil ji drtivý pocit opuštěnosti, and oči jí zaplavily nečekané slzy. Nechápala, jak se jí mohlo stýskat po muži, kterého v tomhle životě nikdy nepotkala, ale bylo to tak. Chyběl jí.
Ovinula si kolem sebe paže, protože jí náhle bylo chladno. Musela ho najít. Kdekoliv byl, cokoliv tomu bude muset obětovat, musela ho najít. Kvůli sobě. Kvůli němu. Hnací síla k tomu se s ním znovu shledat byla děsivě silná, naléhavá a skutečná.
Meelu zradily nohy, a sesunula se dolů na pískovcovou podlahu. "Slibuji, Imhotepe...nevím jak, ale znovu tě najdu. Přísahám ve jménu Hathor, bohyně lásky." Hlas se jí v kamenné místnosti rozléhal, čímž jen posílilo její slova. "Já tě najdu."
Únava se přes ní přehnala jako mořská vlna, a se zavřenýma očima se stočila do písku.
konec 5. kapitoly
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která z postav filmů Mumie 1 a 2 vám byla nejsympatičtější?

Evelyn Carnahanová 18.8% (603)
Rick O'Connell 12.5% (403)
Imhotep 41.3% (1329)
Anck-su-Namun 15.4% (496)
Jonathan Carnahan 4.3% (138)
Ardeth Bay 7.7% (246)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama